V dřívějších časech jste se mohli setkat rovněž s pojmenováním Karlův Týn, ale stále šlo o stejnou velkolepou stavbu slavného hradu Karlštejn. Základní kámen středověkého hradu byl slavnostně položen 10. června 1348. Karlštejn si nechal postavit český a římský král, pozdější císař Karel IV. Nejprve se jednalo o jednoduchou stavbu s jednou věží, kde se měly později ochraňovat Korunovační klenoty Svaté říše římské a relikvie, proto se přistavěly nové věže. Stavba probíhala v letech 1348 -1357 a vnitřní výzdobu zakončili až v roce 1365.
Korunovační klenoty sem převezli na začátku patnáctého století, ale záznam o převozu nebyl nalezen. Jisté je, že z Karlštejna se přivezly v roce 1420, kdy došlo ke korunovaci krále Zikmunda a po této akci se vrátily zpět na hrad Karlštejn. Po vypuknutí husitské revoluce se korunovační klenoty skrývaly za hranicemi. Vrátily se po skončení válek a zůstaly zde až do začátku sedmnáctého století. Hrad rovněž sloužil k uchovávání opisů zemských desk, to od roku 1541. Během stavovského povstání se korunovační klenoty převezly roku 1619 na Pražský hrad. Obranná funkce nebyla již dostatečná a roku 1625 zrušil císař Ferdinand II. i úřad purkrabí na Karlštejně. Hrad od této doby začaly užívat české královny.
Král Vladislav Jagellonský vydal v roce 1500 Vladislavské zřízení zemské, které jasně definuje přísahu pro purkrabí na Karlštejně. Hrad, korunu, klenoty a zemská privilegia museli chránit pod trestem smrti, ztráty majetku a cti a vyhnáním potomků ze země. Koruna mohla být vydána pouze řádně zvolenému českému králi.
Císařovna Eleonora zastavila hrad roku 1626 Janu Kavkovi z Říčan a koncem třicetileté války dobylo hrad švédské vojsko. Po válce vypadal hrad velmi zchátrale. Karlštejn darovala roku 1755 Marie Terezie Ústavu šlechtičen v Praze, ale sloužil mu jen na středisko hospodářské správy. Chátrání pokračovalo až do konce 18. století. Roku 1812 navštívil Karlštejn císař František I. a poté daroval peníze na opravy.
Po stavební stránce se hrad upravoval pozdně goticky po roce 1480. Polovina 16. století patřila zase renesanční přestavbě hradu, správcoval zde Jáchym Novohradský z Kolovrat. Stavebními úpravami prošly budovy purkrabství a Velká věž. Poslední stavební zásahy se konaly v duchu purismu, pod vedením architekta Josefa Mockera. Hrad získal současnou podobu.
Hrad má několik samostatných opevněných částí. Studniční věž – do hradní studně se voda přiváděla z Budňanského potoka podzemní štolou. Studna má hloubku osmdesát metrů a lidé museli šlapat a tím rozpohybovávat kolové zařízení na vytažení a spuštění okovu. V Mariánské věži najdete ve druhém patře kostel Panny Marie se sakristií. Obdivovat zde lze nástěnné malby s biblickými motivy. Sousedí s kaplí svaté Kateřiny, kde stěny zdobí polohodrahokamy a dříve tady měl Karel IV. soukromou oratoř. Červenka je přízemí věže a kdysi tu kromě jiného bylo umístěno i vězení. Velkou věž spojuje s Mariánskou krytý most ze dřeva. Schodiště je ozdobeno nástěnnými malbami ze života svaté Ludmily a svatého Václava a dovede vás do kaple svatého Kříže.
Od roku 1918 patří hrad Karlštejn ke státnímu majetku. Od roku 1962 je národní kulturní památkou a náleží mezi nejnavštěvovanější české historické objekty. Hrad je známý také díky filmovému zpracování díla Noc na Karlštejně.