Tipy na výlety v okolí hradu Karlštejn

Lomy Malá a Velká Amerika

Za obcí Mořiny můžete navštívit impozantní vápencové lomy propojené podzemními štolami z první poloviny 20. století. Na Ameriku se dostanete značenými turistickými cestami. Můžete sem přijet autobusem z Prahy Zličína (číslo 311). Vystoupíte na zastávce Mořina, odbočka lom. Pojmenování vzniklo díky samotě blízko obce Bubovice, vzniklé v roce 1861. Turisticky nejpřitažlivější je částečně zatopený lom Velká Amerika, kam se už dlouhá léta vypravují hlavně trampové. Na pravé straně lomu je k dispozici hned několik vyhlídek, kudy vás provede turistická trasa. Z vyhlídek si užijete skutečně báječného pohledu dolů. Jezírko ve Velké Americe má nádhernou modrou barvu, což způsobuje odraz nebe a také obsažený uhličitan vápenatý. Najdou se i odvážlivci, kteří se ve vodě koupají – voda je spíše určena pro otužilce. Zdejší místo si oblíbili potápěči, ve vodě jsou sumci, raci, ale také vraky aut a staré těžební stroje. Dříve se tady těžil vápenec tzv. americkým systémem – vznikla štola, prorazil se otvor na povrch a vytěžený kámen tak padal rovnou na vozíky umístěné ve štole. Místo je rovněž významným zimovištěm netopýrů a nejspíše jste ho viděli v některém z filmů, které se tady natáčely – Malá mořská víla, Limonádový Joe, Akumulátor I nebo Cesta na jihozápad.

Bubovické vodopády

Bubovické vodopády náleží mezi skvělá místa pro turisty v oblasti Český kras. Bubovický potok najdete blízko obce Bubovice – mezi Doutnáčem a Velkou horou. Nejde o žádnou velkou vodu, občas tady najdete vyschlou strouhu, ale vytváří krásné miniaturní vodopády, jedinečné díky výskytu porézních vápenců – pěnovců. Voda je obohacena uhličitanem vápenatým ve formě hydrogenuhličitanu vápenatého. Vodopády tvoří až dva metry dlouhé vápencové schody, které jsou pokryty řasami a mechy. Nejmohutnější a nejkrásnější bývají vodopády během zimního období. Jakmile vodopády zamrznou, vytvoří se okouzlující krápníky nejrůznějších tvarů. Jsou umístěny v mrazivém údolí, kde se led drží skutečně dlouho, takže máte skvělou šanci k obdivování. Během zimy ovšem musíte počítat s horší schůdností.

Vodopády leží přibližně 2,5 km nad obcí Srbsko, odkud vede žlutá značka, která se od Kubrychtovy boudy mění na červenou. K vodopádům se nedoporučuje chodit rodičům s kočárkem, běžkařům a ani cyklistům – cesta k nim je kamenitá, v zimě není moc bezpečná. Ze Srbska pak pokračujte po turistické trase na hrad Karlštejn.

Tetín

Obec Tetín najdete přibližně dva kilometry od města Beroun. Leží nad řekou Berounkou a dělí se na dvě části – Tetín a Kodu. Pokud byste zapátrali v historii, patřila by obec mezi nejstarší v naší republice. O Tetínu se dozvíte ve starých pověstech českých, kde se pojí s Tetou – dcerou Kroka. Dle archeologického průzkumu začátek obce zapadá do poloviny desátého století. Stál tady dřevěný knížecí dvorec – vdovské sídlo kněžny svaté Ludmily. V následujících časech sídlila v Tetíně Tetínská župa, královský lovčí a přemyslovští levobočkové. Štěpán z Tetína prodal začátkem čtrnáctého století hrad Karlu IV. Během husitských válek došlo ke zničení hradu a další poškození způsobila těžba ve vápencovém lomu na začátku dvacátého století. Tetín je známé poutní místo, kde se hlavní pouť koná první neděli po 16. září. V obci můžete dnes navštívit pouze volně přístupnou zříceninu, z kdysi zděného hradu, založeného Václavem II. okolo roku 1288. Z dalších pamětihodností obce se podívejte na zámek, kde se roku 1821 narodil spisovatel a filolog V. Vojáček. Na zámku se scházely významné osoby z kultury a politiky tehdejší doby.  Pro obdivovatele církevních památek jsou zde k vidění tři kostely – barokní kostel sv. Ludmily s varhany z roku 1771 a mensou s kamenem, kde prý byla usmrcena sv. Ludmila.  Dále románský kostel sv. Kateřiny Alexandrijské z roku 1200 a románský kostel sv. Jana Nepomuckého z roku 1255, který byl několikrát přestavěn. V okolí najdete národní přírodní rezervaci Koda a také Tetínské skály.

Muzeum Českého krasu Beroun

Začátky muzea v Berouně se pojí s rokem 1888, kdy byl předán zbytek archívu a registrů komisi v čele s učitelem Emanuelem Makovičkou. Muzeum nejprve sídlilo v budově školy a následně v Pražské bráně. Samotný vznik muzea se uskutečnil v roce 1892. Název Muzeum Českého krasu v Berouně byl stanoven v červnu 1993. Muzejní sbírky se však soustřeďují i na hořovickou část Podbrdska a na Křivoklátsko. Od roku 1995 se stal Jenštejnský dům pracovnou a badatelnou, o rok později se zde instalovaly stálé expozice Pamětní síň Jana Preislera. Během roku 1997 vznikly další nové expozice Živá příroda Českého krasu, Geologicko-paleontologická expozice Barrandien, Jeskyně a jeskyňáři v Českém krasu, Člověk a Český kras. V roce 1998 přibyla ještě Beroun – právní institut a jeho historická privilegia. Stálou expozici „Až do předsíně nebes“ naleznete na Husově náměstí a obsahuje devět obrazů světců od barokního malíře Jana Václava Spitzera. Plzeňská brána patřila k městskému opevnění na přelomu 13. a 14. století, na průčelí spatříte věžní hodiny a znak města. V prvním patře je umístěna výstava o historii a architektuře brány i berounského opevnění. Obdivovat lze kopie plánů, dobové kresby, architektonické zlomky z vypáleného dominikánského kláštera, královská privilegia městu Beroun a mnoho dalšího. Živá příroda Českého krasu vám představí vyšší obratlovce, vystaveno zde bylo okolo sedmi desítek savců a ptáků, vše je doplněno fotografiemi z údolí Berounky. V Jenštejnském domě se ponoříte do dějin řemesel v Berouně, o kterých je nejstarší mínka ze čtrnáctého století. Nejvýznamnějšími byly cechy potravinářských řemesel. Nechybí ani etnografická expozice s předměty z interiérů venkova z první poloviny devatenáctého století.

Koněpruské jeskyně

Hluboké kaňony, příkré skalní stěny, srázy, nádherná příroda – to vše můžete obdivovat pouhých pět kilometrů od Berouna. Velmi známý jeskynní systém nesmí uniknout ani vám! Stalo se to v roce 1950, kdy byl na jihovýchodním úbočí hřebenu Zlatý kůň proveden odstřel a v lomu byl objeven otvor do jeskyně. Při prozkoumávání vnitřku narazili na několik krápníkových míst a pěkně hlubokou komínovitou propast. U nás nejdelší jeskynní systém má tři patra, z větší části došlo ke zpřístupnění v roce 1959. Návštěvníci sem chodí obdivovat hlavně Koněpruské růžice, obsahující opál. V jeskyních se našlo spoustu archeologických nálezů – mnoho kostí od zvířat a rovněž kosti lidí ve stáří cca 13 000 let. Dalším zdejším objevem byla penězokazecká dílna, kde se vyráběly falešné mince a provozovala se v letech 1469 – 1472. Padělaly se tady stříbrné husitské haléře s emblémem českého lva, k čemuž se používal měděný plech a amalgám stříbra. V jeskyních si prohlédnete Varhany, kde stalaktity vyluzují rozmanité tóny, Kuklový dóm, Letošníkovu propast,  Proškův dóm se sintrovým jezírkem a Koněpruskými růžicemi, Pustý dóm s kopiemi kosterních nálezů zvířat a pravěké ženy. V Petrbokově jeskyni se objevily pozůstatky jeskynního medvěda – 800 tisíc let starého.